Jednací řád Valné hromady
Jednací řád Valné hromady Českého kuličkového svazu, z. s. upravuje pravidla pro průběh zasedání, způsob usnášení se, voleb orgánů svazu a plnění dalších úkolů Valné hromady.
Změny oproti předchozí verzi jsou zvýrazněny červeně.
Obsah:
Čl. 1 Úvodní ustanovení Čl. 2 Příprava zasedání VH Čl. 3 Jednání VH Čl. 4 Hlasování VH Čl. 5 Volby orgánů svazu Čl. 6 Zápis VH Čl. 7 Závěrečné ustanoveníČl. 1 Úvodní ustanovení
1.1 Jednací řád Valné hromady Českého kuličkového svazu, z. s. upravuje pravidla pro průběh zasedání, způsob usnášení se, voleb orgánů svazu a plnění dalších úkolů Valné hromady (dále jen VH), které jsou VH svěřeny platnými stanovami svazu.
1.2 Osoby účastnící se VH s právem hlasovat (dále jen „delegáti VH“/*) jsou:
1.2.1 předsedové jednotlivých kuličkových klubů, kteří mají zároveň (dle stanov) oprávnění vyslat svého zástupce na VH.
1.2.2 pověření zástupci kuličkového klubu, kterým předseda udělil písemný souhlas (zmocnění zastupovat klub na VH může být písemné či e-mailem zaslaným předsedou klubu).
/* Každý delegát disponuje pouze jedním platným hlasem. Nemůže tedy zastupovat jiný kuličkový klub, který na VH delegáta nevyslal.
1.3 Osoby účastnící se VH s hlasem poradním (dále jen „účastníci VH“) jsou:
1.3.1 prezident, tajemník a reprezentanti VV, kteří nejsou zároveň delegáty VH
1.3.2 členové kontrolní a revizní komise, kteří nejsou zároveň delegáty VH
1.3.3 předsedové komisí a další přizvaní odborníci
1.3.4 ostatní předsedové klubů, kteří nejsou delegáty VH
1.4 Zasedání VH se mohou zúčastnit i další osoby (jako hosté). Tato možnost (s případným omezením) musí být uvedena v pozvánce na VH.
1.5 Svolávání VH se řídí příslušnými ustanoveními stanov svazu, zejména ust. čl. 6.2 a 6.3
Čl. 2 Příprava zasedání VH
2.1 Program zasedání VH připravuje a předkládá svolavatel VH, která jej schvaluje na počátku svého jednání. Program stanovuje závazné pořadí projednávaných bodů. V případě svolání náhradní valné hromady, musí navržený program obsahovat body navržené v programu původní VH.
2.2 Pozvánka musí obsahovat (§ 249 OZ):
2.2.1 místo a čas konání VH
2.2.2 program jednání VH
Program obsahuje zpravidla:
- volbu předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele VH
- schválení nebo změnu navrženého programu
- zprávy a informace prezidenta, tajemníka a členů VV
- návrhy usnesení VH předkládané delegáty / zástupci klubů
- zprávy a informace kontrolní a revizní komise svazu
- zprávy a informace komisí svazu
- projednání výroční zprávy za předchozí kalendářní rok
- další body zařazené jako „různé“ na konec jednání
Čl. 3 Jednání VH
3.1 Před zahájením jednání jsou všichni přítomní, delegáti VH i účastníci VH, povinni se zapsat do příslušné prezenční listiny. Delegáti zastupující kuličkový klub na základě písemného zmocnění předloží tento dokument u prezence (v případě, že předseda klubu neodeslal pověřovací e-mail). Prezenční listina slouží dále jako podklad ke zjištění usnášení schopnosti VH a jako podklad pro hlasování a volby. Prezident, tajemník, případně jím pověřený člen VV, je rovněž povinen zajistit, aby všichni delegáti při prezenci obdrželi všechny dokumenty předložené k projednávání
3.2 Jednání je zahájeno prohlášením zástupce VV o řádnosti svolání VH. Prezident nebo pověřený člen VV pak konstatuje, zda je VH usnášeníschopná
3.3 Jednání VH řídí „předsedající“, který je zvolen delegáty VH na návrh svolavatele. Předsedajícím může být zvolen i prezident svazu. Předsedající má na VH tyto pravomoci
- uděluje a odnímá slovo delegátům a účastníkům VH
- udržuje pořádek v jednacím sále a v krajním případě může po předchozím napomenutí účastníka / delegáta z VH vykázat. Proti tomuto rozhodnutí předsedajícího se může účastník / delegát odvolat k VH
- kontroluje dodržování schváleného programu VH
- formuluje znění usnesení VH
- rozhoduje o sporných otázkách ohledně organizace VH, které nejsou řešeny stanovami svazu či tímto jednacím řádem
3.4 Program VH je na počátku jednání schválen jako celek a je pro další jednání závazný. Změna programu v průběhu VH je možná jen za účasti a se souhlasem všech delegátů s právem účasti na VH.
3.5 Předsedající uděluje k jednotlivým bodům programu slovo nejdříve předkladateli daného bodu, poté dalším diskutujícím v pořadí, v jakém se hlásili do diskuse. Právo zapojit se do diskuse mají delegáti nebo účastníci VH. Předsedající může dle svého uvážení také udělit slovo hostům. Doba vystoupení v diskusi zahájené po výstupu předkladatele je pro každého diskutujícího omezena časovým limitem 3 minuty, předsedající může tento limit v odůvodněných případech prodloužit. Diskutující mají právo vznášet dotazy a připomínky, projednávat návrhy řešení, žádat o doplnění a vysvětlení a předkládat doplňující návrhy. Diskusi ukončuje předsedající na návrh některého z delegátů VH, pokud některý z delegátů nevznese proti ukončení diskuse námitku, o níž se hlasuje. Nikdo, komu předsedající neudělil slovo, se ho nesmí ujmout. Proti výroku předsedajícího o udělení nebo neudělení slova může podat kterýkoli delegát námitku, o níž se hlasuje. Požádá-li o slovo člen VV, kontrolní komise nebo předseda jiné odborné komise, musí mu být uděleno.
3.6 Přednost před diskusními příspěvky mají technické připomínky a procedurální připomínky nebo návrhy. Technickou připomínkou se rozumí stručná připomínka (maximálně 30 vteřin), která obsahuje důležitou věcnou informaci a neobsahuje vlastní názor diskutujícího. Diskutující se k nim hlásí obvyklým způsobem (ruce naznačující tvar písmene T). Procedurální připomínka nebo návrh se nevztahuje k obsahu projednávaného bodu, ale výhradně k proceduře jeho projednávání. Procedurálním návrhem je zejména:
- návrhy na omezení doby diskusních příspěvků
- návrh na ukončení diskuse a přikročení k hlasování
- návrh na stažení bodu z dalšího jednání
O procedurálním návrhu nechá předsedající okamžitě hlasovat
3.7 Po skončení diskuse k danému bodu programu nechá předsedající o předloženém návrhu hlasovat.Čl. 4 Hlasování VH
4.1 Hlasuje se zpravidla zvednutím ruky. Výsledky hlasování zjišťuje volební komise, která má zpravidla 3 členy. Z výsledku hlasování musí být zřejmé, kolik hlasů je pro návrh, kolik je proti návrhu a kolik delegátů se hlasování zdrželo. Každý delegát VH má právo požadovat, aby se hlasovalo odděleně o jednotlivých bodech projednávaného návrhu.
4.2 Delegát VH má právo na zaprotokolování svého odlišného stanoviska, jestliže o to požádá (§157 OZ, tzv. votum separatum). Každý delegát má rovněž právo požadovat, aby bylo zaprotokolováno, jak kdo o návrhu hlasoval.
4.3 Kterýkoliv delegát může navrhnout tajné hlasování. O návrhu tajného hlasování rozhoduje VH nadpoloviční většinou přítomných delegátů s hlasovacím právem. V případě tajného hlasování pomocí hlasovacích lístků řídí hlasování a sčítání hlasů volební komise.
4.4 V případě návrhů předložených ve více variantách, nebo jde-li o pozměňující dodatky nebo protinávrhy, hlasuje se o nich následovně:
- jsou-li k usnesení předloženy pozměňující dodatky, dá předsedající hlasovat nejprve o těchto změnách, pak o ostatních částech návrhu. O pozměňujících dodatcích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy.
- v případě, že je předložen návrh usnesení ve dvou nebo více variantách či je/jsou předložen/y protinávrh/y, vyjádří nejprve delegáti VH svoji podporu jednotlivým variantám, zpravidla aklamací (zvednutím ruky s hlasovacím lístkem). Volební komise (skrutátoři) spočítá hlasy k jednotlivým návrhům a předsedající dle těchto hlasů určí pořadí pro hlasování. VH pak hlasuje o těchto variantách postupně, počínaje tou, která má největší podporu.V případě, kdy není možné určit variantu s největší podporou či další v pořadí (stejný počet hlasů) hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy. Schválením jedné varianty se ostatní považují za nepřijaté a už se o nich nehlasuje
- nepřijme-li VH navržené usnesení nebo žádnou z navržených variant, nebo se při jednání projeví nové okolnosti a podmínky, které vyžadují podstatně přepracovat předloženou zprávu a návrh usnesení, rozhodne VH zda a kdy věc znovu projedná.
Čl. 5 Volby orgánů svazu
5.1 V případě volby orgánů svazu rozhoduje VH tajným hlasováním, jehož průběh zajišťuje volební komise. Volební komise má 3 členy, přičemž žádný z nich se nesmí ucházet o volené místo do orgánů svazu. O složení volební komise rozhoduje hlasováním VH.
5.2 Volební komise dbá na to, aby volby proběhly v souladu se stanovami a tímto jednacím řádem. Jejím úkolem je při tajných volbách zejména připravit hlasovací lístky a po skončení voleb zjistit, oznámit a nechat zapsat do zápisu z VH jejich výsledky.
5.3 Volební komise přijímá námitky k průběhu voleb a seznamuje s nimi předsedajícího.
5.4 Vyplnění hlasovacího lístku probíhá způsobem, který delegátům oznámí volební komise. Odevzdaný hlasovací lístek vyplněný v rozporu s pokynem volební komise je neplatný. Při volbě se započítají jen odevzdané hlasovací lístky.
5.5 Chce-li kandidovat do voleného orgánu ČKS kandidát, který ví, že nebude na VH přítomen, musí svou kandidaturu podat písemně svolavateli VH.
5.6 Všichni kandidáti mají právo na přednesení své kandidatury. Vystoupení kandidátů na prezidenta není časově omezeno, vystoupení kandidátů na další volené funkce je omezeno časovým limitem 10 minut. Kandidát se může svého práva na veřejné vystoupení vzdát. Po vystoupení kandidátů může proběhnout diskuse, která by měla mít charakter otázek na kandidáty a jejich odpovědí. Diskusi řídí předsedající.
5.7 Volba členů výkonného výboru probíhá v následujícím pořadí:
- prezident svazu
- tajemník svazu
- reprezentanti výkonného výboru
5.8 Lze kandidovat i na více postů. Pokud však bude některý z kandidátů zvolen na některý z nich, nelze jej již zvolit na další post (tzn. nikdo nemůže být zvolen do výkonného výboru dvakrát).
5.9 Hlasovat je možno maximálně pro tolik kandidátů, kolik jich má být na daný post zvoleno.
5.10 Na daný post je zvolen valnou hromadou určený počet kandidátů s nejvyšším počtem hlasů za předpokladu, že získali nadpoloviční většinu hlasů.
5.11 Nezíská-li příslušný počet kandidátů potřebný počet hlasů (tj. nadpoloviční většinu hlasů přítomných delegátů), pokračuje volba dalším kolem, ve kterém se hlasuje o dosud nezvolených kandidátech a volí se pouze neobsazený počet členů. Tento postup se opakuje až do zvolení plného počtu členů.
5.12 Pokud z důvodu rovnosti hlasů splní podmínky dle předchozích odstavců větší počet kandidátů než je počet neobsazených funkcí, pokračuje volba dalším kolem, ve kterém se hlasuje o kandidátech, kteří v předchozím kole získali rovný počet hlasů na posledním postupujícím místě.
Příklad 1: Na VH zasedá 12 delegátů, nadpoloviční většina je tedy 7 či více. Volí se 3 členové. V prvním kole získal jeden kandidát 8, jeden kandidát 6 hlasů a tři kandidáti 5 hlasů. Kandidát s 8 hlasy byl zvolen, zbývající 4 kandidáti (se 6 a 5 hlasy) postupují do druhého kola, kde se volí zbývající 2 členové.
Příklad 2: Na VH zasedá 12 delegátů, nadpoloviční většina je tedy 7 či více. Volí se 3 členové. V prvním kole získal jeden kandidát 11 hlasů, jeden kandidát 10 hlasů, dva kandidáti 9 hlasů, ostatní získali méně než 9 hlasů. Zvoleni byli dva kandidáti, kteří získali 11 a 10 hlasů. Dva kandidáti, kteří získali 9 a 9 hlasů, postupují do druhého kola, kde se volí už jen jeden člen.
5.13 Základní podmínkou ke zvolení (obsazení funkce) při každé volbě (prezident, tajemník, reprezentant VV, člen kontrolní komise, náhradník ad.) je zisk nejméně nadpoloviční většiny hlasů. V případě, že některý z postů nebyl obsazen, uskuteční se ve lhůtě stanovené VH nové volby.
5.14 Volba prezidenta. V případě, že žádný z kandidátů neobdrží v 1. kole nadpoloviční většinu hlasů, uskuteční se na tuto funkci 2. kolo voleb, ve kterém kandidují dva nejúspěšnější kandidáti z 1. kola, a to podle celkového počtu hlasů pro jednotlivé kandidáty. V případě, že ani ve 2. kole neobdrží jeden ze dvou kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, uskuteční se ve lhůtě stanovené VH nové volby (viz 5.13).
5.14 Rozhodnutím VH mohou být zvoleni i náhradníci (týká se reprezentantů VV nebo členů kontrolní komise). Náhradníci se volí v oddělené volbě, která se koná až po skončení řádné volby.
5.15 Volba členů kontrolní komise (případně revizní komise) probíhá stejným způsobem, jako volba reprezentantů VV.
Čl. 6 Zápis VH
6.1 O průběhu VH se pořizuje zápis z jednání, který obsahuje zejména (§ 254 OZ):
- název, sídlo a IČ svazu
- údaje o svolavateli a jakým způsobem byla VH svolána
- místo a dobu konání VH
- jméno a příjmení předsedajícího, zapisovatele a ověřovatele
- rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování
- obsah protestu účastníka VH, jestliže o to protestující požádá
- datum vyhotovení zápisu
6.2 K zápisu se přiloží návrhy předložené valné hromadě k projednání, listina přítomných a pozvánka na valnou hromadu.
6.3 Průběh VH zaznamenává zapisovatel, kterého zvolí delegáti VH před zahájením jednání. Čistopis zápisu, podepsaný předsedajícím, prezidentem a ověřovatelem, musí být vyhotoven nejpozději do 30 dnů od zasedání VH.
6.4 Zápis se archivuje po dobu trvání svazu. Každý člen svazu má právo na požádání do zápisu nahlížet a činit si z něj výpisy a opisy na vlastní náklady.
6.5. Po dobu 3 let od data konáni VH se archivují hlasovací lístky od voleb členů orgánů svazu. Pro nahlížení do hlasovacích lístků se přiměřeně použijí ustanovení o nahlížení do zápisu z valné hromady.
Čl. 7 Závěrečné ustanovení
7.1 Změny a doplňky tohoto jednacího řádu nebo vydání nového jednacího řádu VH podléhají schválení VH svazu.
7.2 Dostanou-li se některá ustanovení jednacího řádu do rozporu se stanovami svazu, při jednání se k nim nepřihlíží.
7.3 Tento jednací řád VH nabývá účinnosti jeho schválením valnou hromadou svazu. Dle nově schváleného jednacího řádu probíhá jednání již na VH, na které došlo k jeho schválení.
Tento Jednací řád VH byl schválen 11.02.2023 a v platnost vstupuje dne 11.02.2023.
Archiv verzí Jednacího řádu VH
Zde najdete historii verzí Jednacího řádu VH.
| Jednací řád VH | Datum | Dokument |
|---|---|---|
Kam teď?
| Úvod | O našem svazu | Vedení ČKS |
| Kuličkové turnaje | ||
| Registrační řád | ||
| Soutěžní řád | ||
| Pořádání republikových turnajů |
