Pavel Zoufalý
Pavel má za sebou několik vítězství v národním žebříčku. Může se také pyšnit titulem několikanásobného mistra České republiky.
Rozhovor s Pavlem Zoufalým
Jak jsi se dostal ke kuličkám?
Kuličky mě bavily už jako malého kluka, daleko víc, než třeba fotbal. Hrál jsem je skoro pořád. Když moje dcera (děti jsem hru v kuličky učil už od té doby, co dokázaly alespoň trochu koordinovat pohyby :) vyhrála turnaj pořádaný u nás v Roztokách a chtěla se zúčastnit dalšího, slíbil jsem, že tam s ní pojedu. Ovšem v té době jsem se aktivního hraní ještě neúčastnil, neboť jsem se domníval (jako vetšina lidí), že je to hra pro malé děti. Než jsem pochopil, že malé děti dnes sedí u počítače a kuličky jsou až na výjimky hrou dospělých, trvalo mi to skoro půl roku. Ale po tomto prozření jsem se na tento sport vrhl téměř bezhlavě a moje nadšení stále trvá.
Co Tě na kuličkách nejvíc baví?
Dokážu se docela dobře odreagovat, je tam fajn společnost a hrozně rád při turnajích sleduji udivené a nechápavé obličeje kolemjdoucích, kteří nevědí, co se děje. Taky mě těší, že si můžu zahrát kdekoliv a kdykoliv. Jednou jsem šel na Černý most do nákupního centra, byl jsem tam v 8.00 a oni otvírali v 9.00. Tak jsem si tam udělal důlek a jen tak pro radost si cvrnkal. Takové pohledy kolemjdoucích jsem neviděl ani na turnajích. Když nad tím zpětně uvažuju, tak asi můžu být rád, že na mě nezavolali Chocholouška :)
Co považuješ za svůj největší úspěch?
Samozřejmě nejvíc si cením svých vítězství v národním žebříčku, protože si myslím, že právě tento zebříček odraží kvality hráčů v celé sezóně. A hned potom mě moc těší neporazitelnost na nejčetněji obsazených turnajích v Plzni.
Jak vnímáš rozdíl mezi turnaji jako Masters, Mistrovství ČR, mezinárodními a takovými, kde o nic nejde, jako např. extrémy?
Dříve jsem byl docela nervózní a tato nervozita se stupňovala podle důležitosti turnaje. Dnes už žádný velký rozdil mezi druhy turnajů nedělám (nervózní jsem na všech stejně :)
Čeho bys chtěl v tomto sportu dosáhnout?
Já už jsem kromě titulu mistra světa dosáhl úplně všeho, čeho v současné době dosáhnout lze, takže se zaměřím hlavně na to MS. A časem taky olympijská medaile by nebyla špatná :). Hlavně bych si přál, abych mohl hrát kuličky třeba do 70 let.
Jak na Tebe turnaje působí? Je to spíš relaxace nebo nervy (nebo obojí...)?
Byly to nervy, teď je to spíš studie hry ostatních hráčů. Rozhodně už mě nezamrzí nějaká prohra. Mládí vpřed :)
Jak se cítíš v partě ostatních hráčů?
Skvěle, je to výborná partička lidiček zapálených pro stejnou věc. Ten kolektiv stálých hráčů je určitě jeden z důvodů, proč na turnaje chodím.
Kam teď?
| Úvod | O našem svazu | Kuličky v médiích |
| Rozhovor: Proč hrají kuličky? | ||
| Kuličkové kluby | ||
| Vedení ČKS | ||
| Stanovy ČKS |
